Nakladače Avant - kompostování

K čemu potřebujeme kompostování – nabízí se odpověď – k získávání kompostu na „hnojení“. Není to úplně celá pravda. Kompostování ve své podstatě vrací do oběhu část odpadů, které lidstvo svou činností vyprodukuje. Kompostárna je velice užitečné zařízení, jež nám pomáhá tento koloběh materiálu uzavřít.
Likvidací bioodpadu na kompostárně jsme schopni ušetřit za úložné za odpad na skládce. Jako příjemný bonus pak můžeme použít výsledný produkt – kompost. 

Co je kompostování

Kompostování je přírodní proces (biologická metoda využívání biodpadu), při kterém dochází za pomoci vzduchu (aerobní proces) a působením mikroorganismů k rozkladu složitějších organických látek na jednodušší. Posléze pak dochází k opětovné tvorbě složitějších, humusových látek. Kompostovacího procesu se však neúčastní jenom nepatrné mikroorganismy, ale také živočichové daleko větší (žížaly, červy, mnohonožky, chvostoskoci, půdní korýši aj.). 

Fáze kompostování

1. V první Termofilní fázi, kdy dochází k rozkladu jednodušších látek (sacharidy, aminokyseliny) působením mikroskopických hub a tyčinkovitých bakterií. Teplota materiálu rychle roste a může se vyšplhat až na 70°C! Za růst teploty může tzv. odpadní teplo, které se uvolňuje rozkladem energeticky bohatých látek. Hodnota pH klesá pod vlivem tvorby organických kyselin (octová, mravenčí, propanová, máselná). Začátek rozkladu snadno rozložitelných látek jako jsou: cukry, škroby, bílkoviny, lipidy, dále pokračuje rozklad hůře rozložitelných látek (celulóza, dřevovina). Je nutné zajistit dostatečnou aeraci (provzdušnění) například přehazováním. V této horké fázi dochází díky vysoké teplotě k tzv. hygienizaci. To je proces, kdy se zahubí zárodky chorob a semena plevelů. Aby k hygienizaci došlo, je potřeba na kompost přidávat větší množství materiálu najednou.
   Tato horká první fáze kompostování může trvat několik dní ale i několik týdnů. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj.
2. V druhé Mezofilní fázi klesá teplota na 40-45°  a začíná pomalejší rozklad složitých látek (proteiny, celulóza a lignin), kterého se účastní zvláštní skupina aktinomycet a celulolytické mikroflóry. V tuto chvíli také začínají vznikat složitější humusové látky, kompost získává hnědou barvu a zemitou strukturu, a původní složky kompostu již nelze rozeznat. 
3. Ve třetí a poslední fázi – Dozrávání - kompostování vznikají nejstabilnější humusové látky, už zcela homogenní substrát osidlují kulovité bakterie – koky a celý kompost voní po lesní půdě.Teplota blízká okolí, pH opět stoupá, kompost získává konečný vzhled.

Správné fungování metabolismu kompostárny

• Dostupnost vody a kyslíku
  Obě látky přitom musí být v tom správném poměru: když je kompost příliš mokrý, vede to k nedostatku kyslíku a v kompostu začínají probíhat hnilobné procesy, doprovázené nepříjemným zápachem. Když je v kompostu vody málo, mikroorganismy vysychají, hynou a kompostovací proces se zastavuje.
  Dostupnost kyslíku řešíme překopáním kompostu. Je nutné zakládku po cca 4-6 týdnech přehodit a tím dostat zpět do kompostu potřebný kyslík. Při rozkladu (tlení) dochází k sesedání materiálu a tím i vytlačování vzduchu. Objem vloženého materiálu klesá na cca 20-30 % (tzn. z každých 100 l vloženého materiálu zbylo ve výsledku pouhých 20 – 30 l), hmotnost materiálu se sníží taktéž na 1/3.
• Jak kontrolovat vlhkost kompostu?
  Kompost by měl v ideálním případě být „vlhký jako dobře vyždímaný ručník“, v případě příliš suché konzistence je možno kompost pokropit.
  Správnou vlhkost určíte podle orientační zkoušky. Vezměte kompostovaný materiál do ruky a zmáčkněte ho tak pevně, jak to jde. Při optimální vlhkosti se nesmí mezi prsty objevit voda. Při otevření pěsti však musí materiál zůstat pohromadě ve formě „knedlíku“. Pokud je kompost příliš vlhký, je vhodné jej přehodit a přidat suchý materiál (např. piliny). Pokud je kompost suchý, je vhodné ho vlhčit užitkovou vodou. 
• Surovinová skladba
  Teorie - kompostovatelný odpad je biologicky rozložitelný odpad, z něhož při jeho minimálním obsahu v surovinové skladbě 50 % vznikne během procesu kompostování kompost odpovídající některé ze tříd jakosti definovaných ve vyhlášce o biologických metodách zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
  Při kompostování hraje dále důležitou roli surovinová skladba, přesněji poměr uhlíku a dusíku, dostatečné množství strukturního materiálu, které dovolí právě přístup kyslíku a přítomnost mikroorganizmů.
• Vnější teplota
  Intenzitu kompostování ovlivňuje velmi výrazně venkovní teplota – v zimním období tak kompostovací proces téměř neprobíhá, prahová teplota se pohybuje okolo 8 °C. 
  Pokud kompost zapáchá jako „zkažené vejce“, znamená to, že v něm převládá materiál s nadměrným obsahem uhlíku. V tomto případě přidáme posekanou trávu nebo listí. Vysoký obsah dusíku zase signalizuje zápach po amoniaku, do kompostu tedy přimícháme dřevěné třísky, kůru nebo piliny
  Na Moravě jsme zkoušeli kompostování Matoliny – vylisované hrozny – a podle výsledků je Matolina složení blíže uhlíkaté části kompostu.

Další tipy a poznatky

• V ideálním případě trvá proces kompostování zhruba 3 - 6 měsíců.
• Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus.
• Doba nutná k dokonalému zkompostování materiálu v případě absence doplňkových činností (překopávání, vlhčení) výrazně (až dvojnásobně) překračuje lhůty, pokud tyto činnosti vykonáváme.
• Některé části se rozkládají rychleji a některé pomaleji. Co na konci komponovacího procesu neprojde sítem (větší kusy dřeva apod.. )  zařadíme zpět na začátek procesu kompostování – ještě před drcení. Takto bude tato hmota „kolovat“ po kompostárně tak dlouho, dokud se dostatečně nerozloží a neprojde sítem.
• Délku rozkladu lze zkrátit, pokud odpad předem mechanicky více zpracujete (jemné drcením, sekáním).
• Lehce rozložitelné látkyjsou látky, u kterých probíhá proces mineralizace a humifikace krátkou dobu nebo je možno je aplikovat i přímo (zejména zemědělské odpady, hnůj, rašelina aj.).

Kompostování dělíme obecně na otevřené a uzavřené

Jak tedy postupovat?

Potřebujeme něco na manipulaci materiálu

• Nakladače Avant
  V Písku jsme použili multifunkční kloubem řízené nakladače Avant. Nosnost těchto strojů je 350 kg až 1450 kg na paletě do maximální výšky 3,1 metru. Permanentní pohon všech čtyř kol  s velkou tažnou silou si díky teleskopickému rameni a velkému rozsahu nářadí najde uplatnění i v jiných oborech činnosti než pouze na kompostárně. Úklid sněhu, drobné stavební práce, údržba areálu, zemědělské činnosti... To je pouze malý výčet možností strojů Avant.
• Ostatní možnosti
  Další variantou je využití nesených čelních nakladačů při agregaci na traktor (např. čelní nakladače John Deere) nebo některých silnějších a větších nakladačů a manipulátorů s větší zvedací kapacitou (např. stroje značky Caterpillar).

Rozdělení materiálů

Materiál ke kompostování shromáždíme odděleně na ploše. Zvlášť dáváme „uhlík“ a zvlášť „dusík“.  Materiál shromažďujeme za účelem dostatečné zásoby pro sestavení správné surovinové skladby při míchání kompostu. Pokud nebudeme mít dostatek zásoby „dusíku“ a nebo „uhlíku“ pro namíchání jedné celé dávky (její objem si určujete sami a je odvislý od množství materiálu a plochy kompostárny / popřípadě objemu vaku), není vhodné začínat s mícháním. Vak je potřeba plnit najednou – nelze časem přidávat, u hrobu nebo hromady je pozdější přidávání možné.  

Pokud je potřeba, materiál předrtíme ve štěpkovači, drtiči nebo v drtícím voze. Zelenou hmotu – „dusík“ (tráva...) drtit zřejmě není potřeba, větve a dřevo je vhodné předrtit. 
Kotoučové štěpkovače – často používané stroje. Není vhodné v nich likvidovat „špinavou“ hmotu – větvě od bahna apod. Tupí se tím nože a štěpka je od sekání noži „slisovaná“. Slisovaná štěpka se pak déle rozkládá v kompostu.  
Drtiče  - ať již nožové či kladivové – vhodné právě na drcení odpadu.

Zpracování materiálů

Drtící vozy – kombinace dopravy materiálu, jeho promíchání a drcení. Drtící vůz vychází z koncepce krmného vozu. Výhodou je nadrcení materiálu a jeho promíchání. V Písku jsme používali drtící vůz SEKO. Objem lze volit v rozmezí 5-30 m³. Pokud vůz dovybavíme nakládací rukou, lze jej úspěšně použít jako svozový vůz s drcením. Další nespornou výhodou vozu je promíchání jednotlivých složek. Svozem tedy můžeme přivézt například větve a na kompostárně doložit trávu, celé promíchat a poté uložit do hrobu nebo na hromadu, popřípadě uložit do vaku

Ukládání promíchané hmoty

• V případě otevřené kompostárny ukládáme hmotu do hromad nebo do hrobů. Hroby jsou pásy většinou o šířce 200 – 250 cm, výšce cca 100 – 130 cm. Hrob musí být stejně velký jako most překopávače. Mezi hroby je potřeba nechat prostor na průjezd traktoru nebo nakladače.
• V případě uzavřené kompostárny ukládáme hmotu pomocí plničky do vaku. Vak je dlouhý rukáv, který se ukládá na zem. Při plnění vaku je potřeba hlídat skladbu a vlhkost materiálu. Na konec vaku se pak připojí ventilátor, jež hlídá okysličení hmoty ve vaku.
  V tomto případě necháváme vak cca 3 měsíce být a poté jej otevřeme. Hmotu prosejeme – viz níže a tím dostáváme výsledný produkt. 

Překopávání kompostu

Kompost uložený do hrobu je potřeba po cca 3-6 týdnech překopat – tzn. dostat ke hmotě vzduch. Pokud tak neučiníme, prodlužujeme dobu na vyzrání kompostu. Překopáním tedy tuto dobu zkracujeme. My jsme použili překopávač Avistech AVP-T agregovaný za traktor John Deere. Obdobný překopávač lze agregovat i k nakladači Avant. Pracovní záběr je 200–250 cm, pojezdová rychlost okolo 0,5-0,6 km/h.

Třídění materiálu

Pokud je tedy kompost hotový, je potřeba jej prosít – oddělit použitelnou frakci od materiálu, který je potřeba zpět vrátit do procesu kompostování. Prosívat lze stacionárními prosívačkami – ať již bubnovými nebo vibračními – od firmy CZ SCREEN. Jejich výkon je v desítkách tun za hodinu- vše záleží na vlhkosti materiálu. Čím je materiál vlhčí, je složitější jej prosít.
Dále lze prosívat v menším množství třídícími bubnovými síty Avistech AVS. Výhodou je, že lze poměrně jednoduše měnit frakci. Třídící síto je agregované na nakladači Avant.
Obecně lze poměrně slušně prosívat suchý materiál. Pokud je materiál příliš vlhký, lepí se na síta a snižuje se tím výrazně výkonnost. Tomuto lze pomoci roztažením kompostu na plochu. Po jedné hodině materiál proschne a prosévání je výrazně snadnější. 

Úklid

A ve finále je potřeba po sobě uklidit.
K zametení plochy jsme použili zametač Avant 1500 na nakladači Avant 640 s kabinou. Sběrná nádoba je integrována do rámu, přimetací kartáče a vodní zkrápění jsou na přání.

Ing. Roman Guichen, Avistech s.r.o.

Dovozce nakladačů Avant do ČR